Lo trèsor Arpitan

Nôva rechèrche

Dedens la parola
La gramatica
parola n.: 24322
vêlar
definicion
fére lo vél.
  • vèrbo 1 a [-ar : chantar] [valor* : 10]
en Francês en Italien sinonimos
  • vêler [valor : 10]
    ---
  • figliare (mucca)[valor : 10]
    ---

Variantes

  • avêlar [SDu] [valor : 10]
    Ècritura d'origina : avélâ
    Règ·ion : Savouè [Chamberien]
    Grafia : CONF, Grafia de Conflan.
    Sôrsa : Roger Viret - DIKCHONÉRO FRANSÉ-SAVOYÂ - 2013 Web d'entèrèt :
    ---
  • vêlar [Chb] [valor : 10]
    Ècritura d'origina : vélâ
    Règ·ion : Savouè [Chablès]
    Grafia : CONF, Grafia de Conflan.
    Sôrsa : Roger Viret - DIKCHONÉRO FRANSÉ-SAVOYÂ - 2013 Web d'entèrèt :
    ---
  • vêlar [Fch] [valor : 10]
    Ècritura d'origina : vélâ
    Règ·ion : Savouè [Fôcenyi]
    Grafia : CONF, Grafia de Conflan.
    Sôrsa : Roger Viret - DIKCHONÉRO FRANSÉ-SAVOYÂ - 2013 Web d'entèrèt :
    ---
  • vêlar [Gnv] [valor : 10]
    Ècritura d'origina : vélâ
    Règ·ion : Savouè [Genevês]
    Grafia : CONF, Grafia de Conflan.
    Sôrsa : Roger Viret - DIKCHONÉRO FRANSÉ-SAVOYÂ - 2013 Web d'entèrèt :
    ---
  • vêlar [SDu] [valor : 10]
    Ècritura d'origina : vélâ
    Règ·ion : Savouè [Chamberien]
    Grafia : CONF, Grafia de Conflan.
    Sôrsa : Roger Viret - DIKCHONÉRO FRANSÉ-SAVOYÂ - 2013 Web d'entèrèt :
    ---
  • vêlar [Trt] [valor : 10]
    Ècritura d'origina : vélâ
    Règ·ion : Savouè [Tarantèsa]
    Grafia : CONF, Grafia de Conflan.
    Sôrsa : Roger Viret - DIKCHONÉRO FRANSÉ-SAVOYÂ - 2013 Web d'entèrèt :
    ---
  • vêlàr [VdA] [valor : 10]
    Ècritura d'origina : vèilé
    Règ·ion : Vâl d'Aoûta
    Grafia : NDPV, Nouv. Dic. de Patois Vald.
    Sôrsa : NDPV Web d'entèrèt :
    ---

Frâses

  • Mè semblle franc que lo cœr mè reprôge: Màs, pas/por dére lo mot et des vaches et des moges Que vend noutro payis! Per ègzempllo: a Brechon, Alèvont des bôfs/bouéls pllens et fant burro et fromâjo, Et lœrs moges surtot 'ls ant cél grant avantâjo D'étre prèstes a vêlàr quâsi a totes sêsons. [valor : 10]
    ècritura d'origina : Me semble fran que lo coeur me reprodze: Mé, pa dere lo mot et di vatze et di modze Que vend noutro pay! Per esemplo: a Bretzon, Alevon de baou plein et fan beuro et fromadzo, Et leur modze surtout l'an ci gran avantadzo D'étre preste a veilé case a totte seison.
    Règ·ion : Vâl d'Aoûta
    Grafia : GDÔ, Grafia d'un ôtor.
    Sôrsa : Abbé Jean-Baptiste CERLOGNE, LO TZEMIN DE FER, 1886
    ---
  • Vache que fét lo vél ou vêle. [valor : 10]
    ècritura d'origina : Vatse que féit lo vë o vèile.
    Règ·ion : Vâl d'Aoûta
    Grafia : NDPV, Nouv. Dic. de Patois Vald.
    Sôrsa : NDPV
    nota : Vache qui fait le veau ou vêle.
    ---
  • Vache prèsta a vêlàr, quâse prèsta a vêlàr, p'oncor prèsta a vêlàr. [valor : 10]
    ècritura d'origina : Vatse presta a vèilé, quase presta a vèilé, panco presta a vèilé.
    Règ·ion : Vâl d'Aoûta
    Grafia : NDPV, Nouv. Dic. de Patois Vald.
    Sôrsa : NDPV
    nota : Vache prête à vêler, presque prête à vêler, pas encore prête à vêler.
    ---
  • Vache que vint de vêlàr. [valor : 10]
    ècritura d'origina : Vatse que vint de vèilé.
    Règ·ion : Vâl d'Aoûta
    Grafia : NDPV, Nouv. Dic. de Patois Vald.
    Sôrsa : NDPV
    nota : Vache qui vient de vêler.
    ---
  • Teriér lo vél a la vache que vêle. [valor : 10]
    ècritura d'origina : Terrié lo vë a la vatse que vèile.
    Règ·ion : Vâl d'Aoûta
    Grafia : NDPV, Nouv. Dic. de Patois Vald.
    Sôrsa : NDPV
    nota : Tirer le veau à la vache qui vêle.
    ---
  • Vache que vêle lo mês que vint, que vêle pas tant que lo mês de dècembro. [valor : 10]
    ècritura d'origina : Vatse que vèile lo mèis que vint, que vèile pa tanque lo mèis de decembro.
    Règ·ion : Vâl d'Aoûta
    Grafia : NDPV, Nouv. Dic. de Patois Vald.
    Sôrsa : NDPV
    nota : Vache qui vêle le mois prochain, qui ne vêle pas jusqu'au mois de décembre.
    ---
  • La vache 'l at vêlâ hièr nuet. [valor : 10]
    ècritura d'origina : La vatse l'at vèilà ier nët.
    Règ·ion : Vâl d'Aoûta
    Grafia : NDPV, Nouv. Dic. de Patois Vald.
    Sôrsa : NDPV
    nota : La vache a vêlé hier soir.
    ---

* La valor, quand at una significacion, reprèsente lo dègrâ [1-10] d'adèrence d'un atribut a la parola.

Nôva rechèrche